Ten, kdo nemá Vánoce v srdci, je nikdy nenajde ani pod stromkem..

Vánoce 2017 - 24. prosince

4. listopadu 2018 v 12:00 | Marťa |  Vánoce u nás :)

Náš Štědrý Den je každý rok stále stejný, ale přesto je to ten nejkrásnější den v roce na který se těším vlastně již od té doby co skončí ten předchozí :D Co by to bylo ale za vánoční blog bez podrobného popsání našich loňských Vánoc.


Tak tu máme 24. prosince jak už je mojí tradicí, budík jsme měla nastavený na 6. hodinu ráno. Prý jsem blázen, že vstávám tak brzy, ale chci si tento krásný den užít od co nejvíce. Vzala jsem si peřinu, program pohádek, zehřála čaj a ulehla do obývacího pokoje k televizi. Kde následovala jedna pohádka za druhou. Kolem 8. se probral zbytek rodiny, počínaje mamkou, se kterou jsme společně udělaly sváteční snídani (vánočku a štolu s máslem a jablíčky). Pak vstal i taťka a společně jsme se u zapáleného věnečku nasnídali. Po snídani jsem si otevřela poslední okénko u adventního kalendáře, utrhla poslední perníček z vlastního perníkového kalendáře, otevřela poslední okénko a přešla o dům dál k babičce. Kde trávím většinu Štědrého dne.



Naší tradicí je společně nazdobit vánoční stromek, letos jsem na to byla sama, babička se totiž pustila do vaření obědu i pro rodiče - houbového kubu. Má rok od roku menší vánoční stromek, takže jsem to loni měla opravdu rychle nazdobené. Kolem 10. hodiny jsme jeli všichni společně na hřbitov zapálit dědovi svíčku, především také proto, že by měl narozeniny. Loni jsem vytvořila moc pěknou kytičku na hrob, která byla z růžičky, větviček stříbrného smrku a šišek. Když jsme se vrátili, tak jsme pokračovali v koukání na pohádky, zdobení perníčků a hraní s naším pejskem Timouškem. Na oběd jsme měli samozřejmě mléčnou čočkovou polévku, kterou umí babička nejlépe.


Odpoledne jsme se byli projít na krátkou procházku a ježíšek přinesl první dva dárečky. Malou pískající kačenku a pamlsky našemu Timouškovi, který se pískací kačenky nejdříve bál, ale pak už se s ní rád mazlil. Celý zbytek dne jsme se koukaly na pohádky a kolem 17. hodiny přijel bratranec s rodinkou. Předali jsme si dárky, ale největší radost ze všeho (hlavně růžového kočárku pro panenky) měla roční dcerka mého bratrance, pro kterou to byly první Vánoce.


Kolem 18. hodiny už nás volala mamka, že je vše nachystané a můžeme jít usednout ke štědrovečerní večeři. Celý rok se vždy těším na kapříka s bramborovým salátem, jedno z nejlepších jídel co znám. Taťka ho navíc umí upéct nejlépe co znám. Po večeři jsme s babičkou přešly vedle do pokoje a čekály, až uslyšíme zvoneček. To je signál, že přišel Ježíšek a dárky jsou pod stromkem. Nadchází tedy vrchol dne, to na co se všichni těšíme celý rok a to, že se celá rodina sejde u stromečku a předáme si dárečky. Rozdávání dárků je už roky moje úloha, ale ta nejkrásnější co znám. Opět jsem samozřejmě nestihla rozbalit dárky předtím, než začala štědrovečerní pohádka, protože si tuto chvíli užívám a každý dárek rozbaluji opatrně a pomalu. Poté většinou chodíme na mši, loni jsme se šli pouze projít a tak jsme zakončili ten nejkrásnější den v roce.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama